Čtvrtý běh programu Dítě v centru zájmu je za námi. A baví nás to čím dál víc! Kurz stále inovujeme tak, aby dával co nejsilnější oporu všem, kteří pracují s rodiči v silně vyhroceném konfliktu. Na březnovém běhu jsme prohloubili praxi směrem k reflektujícímu rozhovoru a přivítali mezi účastníky také zástupce z Ministerstva práce a sociálních věcí.
Zeptali jsme se našeho zkušeného lektorského tandemu, Andrey Blažkové a Petra Válka, jaký byl tento běh jejich očima.
Ajko, Petře, co vás na posledním metodickém kurzu programu Dítě v centru zájmu nejvíc bavilo? Zkuste za sebe říct jednu věc nebo zážitek.
Ajka: To bude těžké vytáhnout jen jedno… Za mne je to asi to, že se nám na kurzu sešla velmi rozmanitá skladba účastníků z neziskové i veřejné sféry. Měli jsme tam psychology, sociální pracovníky a také metodiky Odboru ochrany práv dětí z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Pro nás jako lektory je taková rozmanitost účastníků vždycky velikou výzvou, kterou si ale skutečně užíváme. Protože i nás samotné to posouvá dál.
Petr: Navážu na Ajku. Mne tentokrát nejvíc bavil a potěšil rozměr, který s sebou přinesly právě dvě dámy z Odboru právní ochrany dětí a mládeže. Do kurzu vnášely velmi důležitý a reálný pohled úředníků, kteří musí denně pracovat s rodinami konfliktu. Líbilo se mi, jak silný zážitek smysluplnosti celého programu tyto ženy vnímaly. Z hlavy mi už asi nikdy nezmizí věta, která jedna z nich na kurzu řekla: „Na vlastní kůži jsem teď prožila pocit všech dětí z mé praxe.“ I pro mne jako lektora to byl velmi hluboký zážitek. Přesně o toto nám totiž jde – aby z kurzu odcházeli trochu jiní lidé. Zkusím to vysvětlit… Chceme měnit podmínky dětí, které žijí v rodinách, kde mezi sebou rodiče válčí. Ale na kurzu tohle samozřejmě nedokážeme. Tam jen můžeme předat odborníkům všechno know-how, které máme. To, jaký dopad to bude mít na ty válčící rodiny tam venku, už není na nás. To už je v rukách samotných účastníků, jak budou pomáhat na konkrétních místech měnit skutečné příběhy rodin. My se jim na kurzu snažíme dát background, co nejlépe je motivovat a posílit je pro nelehkou práci v terénu. Samotný výsledek se pak projeví až v té venkovní rutině – na úřadech, v ordinacích psychologů a v každodenní práci sociálních pracovníků.
Byl obsah tohoto běhu kurzu stejný, nebo v něm byly nějaké novinky?
Ajka: Pár změn bylo. Ubrali jsme špetku teorie a přisypali ještě víc praxe. Víc jsme se věnovali reflektujícímu rozhovoru, viď, Petře?
Petr: Je to tak. Reflektující rozhovor je klíčová metoda našeho přístupu. Když se dobře zvládne, může přinést velmi dobré výsledky. Proto jsme v tomto přidali více nácviku. Jinak rámec kurzu zůstal a zůstane stejný. Pořád držíme stejný směr, máme neměnné cíle, stále otevřeně mluvíme taky o slepých uličkách a případných neúspěších. Předáváme všechno, co za ty roky praxe s programem Dítě v centru zájmu a z práce s rodinami chycenými v těžkém konfliktu máme. Při tom všem jsme maximálně upřímní. Jinak to neumíme a umět ani nechceme. (smích)
Kurz oba vedete už třetím rokem. Dokáže vás pak na místě – tedy v samotném průběhu kurzu – vůbec ještě něco překvapit?
Ajka: Tak o tom vůbec nepochybuj. (smích) Pokaždé jsme překvapení. A i to je na této práci skvělé. Každý účastník s sebou na kurz přináší unikátní zkušenosti. S Petrem i dalšími kolegy, se kterými kurz děláme, se snažíme program vždy co nejvíc přizpůsobit konkrétním účastníkům. Jde nám o to, aby si do své praxe odnesli skutečně maximum zkušeností, které můžou hned použít. Chceme jim pomoci, aby s konfliktními rodiči dokázali lépe a efektivněji komunikovat. Už o tom mluvil Petr. Cesta, jak skutečně pomoci dítěti, které je sevřené mezi hádajícími se tátou a mámou, vidíme v tom, že se dostaneme blíž k válčícím rodičům. Zkrátka hledáme spolu cesty, jak konflikt zvládat lépe. O to nám jde. Jinak pokaždé pracujeme trochu jinak, protože přichází unikátní lidé.
Petr: Je to tak. I to je důvod, proč na kurzu máme vždycky maximálně 10-16 lidí. Nikdy z toho neuděláme, jak se lidově říká, velkovývařovnu. Víc lidí by nám nedávalo smysl, protože bychom přišli o možnost tak důležitého praktického nácviku. Na kurzu vytváříme něco jako lokální učící se komunitu, která si v bezpečném prostředí vzájemně odhaluje svoje motivace, vnímání a pocity. Společně usilujeme o naplnění individuálních potřeb a sdílíme a reflektujeme zážitky a zkušenosti dané určitým profesním propojením… Takovému způsobu práci věříme a takový taky na našich kurzech o práci s rodinami zažíváme. Když tak o tom mluvím, už se vážně těším na další běh! Bude na podzim, a to 17. – 19. října v Brně a přihlašování jsme právě teď spustili.
Andrea Blažková
Vystudovala psychoterapeutická studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V současné době je frekventantka psychoterapeutického výcviku INSTEP. Profesně se věnuje rodinám nacházejícím se v rozvodovém nebo porozvodovém konfliktu a rodinám v krizové situaci. Na její práci ji nejvíc baví jedinečné příběhy každého člověka. Když nepracuje, tak chodí po horách, zahradničí nebo vaří.
Petr Válek
Vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Věnuje se psychoterapii. Posledních 5 let se specializuje na děti a dospívající. Vede program Dítě v centru zájmu pro rodiče i pro odborníky a i v přímé práci tvoří velkou část jeho klientů právě rodiny v rozvodovém řízení. Lektoruje také ve firmách. Na jeho práci jej nejvíc baví smysluplnost reflektovaná rodiči i dětmi a spolupráce s rodiči na hledání cest pro klidnější vývoj dětí. Když nepracuje, věnuje se svým dětem, sportu a seberozvoji.
„Na vlastní kůži jsem teď prožila pocit všech dětí z mé praxe“, říká sociální pracovnice, paní Radka Pindryčová.
Přidejte se k ní a přihlašte se na podzimní běh kurzů pro odborníky!